Pověsti

Pověst o původu Tmaně a kostela sv. Jiří

O původu obce Tmaň a kostela sv. jiří se zachovala následující pověst:

Na strmé vápencové skále mezi osadami Tmaní a Koněprusy stával již za dob pohanských hrad Kotýz, jejž vystavěl prý rytíř jménem Kotajs. Skála ona dosud Kotýzem sluje.

Pod hradem za suchomastských potokem rozkládala se tehdy ves Budy. Dodnes místo ono nazývá se "Ve Vescích", což na dřívější ves skutečně upomíná. Z hradu vedla cesta dolíkem dřínovým k hlubokému lesu "Tmani", jejž obyvatelé vesnic Bud proto tak nazývali, že v něm i za nejkrásnějšího dne temno bylo.

Rytíř Kotajs měl dceru, která byla pravým opakem svého otce. Byla to milá, tichá a zbožná dívka. Často utíkala z hradu, kde na ni padala tíseň, a hledala útěchu v procházkách okolním krajem. Jednou znavená usedla u studánky pod Starým dubem a usnula. Ve snu se jí zjevil zářící rytíř, probodávající kopím ohavného draka. Poznala v něm svatého Jiří. Vzbudila se plna nové radosti a naděje. Příjemné místo začala pravidelně navštěvovat, na dub nechala zavěsit obrázek s podobou světce a později tam přikázala postavit kapli sv. Jiří. Český vlastenecký kněz, sběratel lidové slovesnosti, spisovatel a archeolog Václav Krolmus (1790 - 1861) zaznamenal jinou verzi: "V hlubokém lese Tmani na úpatí Kotysu plakávala pod dubem jedna panna. Když ze sebe všechen smutek shodila, založila tu kostel, který byl pohanský, a teprve když křesťanství začalo se vzmáhat, byl změněn na Křesťanský."

Představa návaznosti dnešního kostela na pravěkou svatyni se překvapivě shoduje s ověřenou skutečností. Tmaňský kostel sv. Jiří, obklopený hřbitovem, stojí mimo vesnici, o samotě, u křižovatky cest. Archeologické nálezy dosvědčují, že jde o staré kultovní místo v centru rozsáhlého pohřebiště, jeho počátky sahají až do doby bronzové. A pověsti skutečně vyprávějí o pohanské osadě Budy, která stávala za kostelem pod kotýzskými skalami na březích Suchomastského potoka. Dodnes se pole na tom místě nazývají Ve Vescích. Hrad a osoda prý byly spáleny a rozbořeny za vpádu krutých cizokrajných nějezdníků- Jen kostelík sv. Jiří zůstal na příkaz nepřátelského vůdce uštřen, neboť tento drsný válečník byl též velkým ctitelem sv. Jiří. Když vojsko odtáhlo, ti z osadníků, kteří přežili poschovávaní ve sklaách a jeskyních, shledávali trosky svého majetku. Neodvážili se už stavět pod rozbořeným hradem Kotýzem, ale odstěhovali se dál do hlubokého temného lesa Tmaně, až pod protilehlý vrch Lejškov, a tam založili novou vesnici a nazvali ji Tmaň.